Průměrné stáří vozů v Česku podle registru vozidel přesahuje 15 let. Na silnicích to ale tak rozhodně nevypadá. Jak to tedy je? „Klíčem k rozluštění je dynamické měření,“ vysvětluje Petr Přikryl z Asociace autobazarů APPAA. Na vybraných silnicích všech úrovní, tedy městských i mimoměstských, probíhá zaznamenávání registračních značek a údaje následně míří na ministerstvo dopravy. Získaná data dávají daleko lepší představu o skutečném stavu vozového parku než údaje z registru vozidel. Ta totiž nijak nereflektují, zda se vozidla objevují v reálném provozu. Podle dynamického měření je průměrné stáří vozidel v reálném provozu 8,5 roku. „Že nejsme vrakovištěm Evropy, se potvrzuje i v českých bazarech, kde se aktuálně nejvíce prodávají vozidla stará osm až deset let,“ říká Přikryl. Zatímco v roce 2010 bylo průměrné stáří prodávaných vozidel deset let a jejich průměrná cena 125 000 Kč, nyní činí sedm a půl roku a 175 000 Kč. Alespoň z pohledu stáří vozového parku jsme tak na úrovni Rakouska, Švýcarska nebo Německa.
Kde jsou letité vozy? Vozidla starší 15 let se v reálném provozu příliš neobjevují. Najezdí v průměru jen okolo 2000 km za rok, převážně za nákupy nebo k lékaři či na úřady. „Může jít i o ‚auta poslední záchrany‘ sloužící k přesunům z jedné vesnice do druhé či dopravě z příměstské části například k P+R velkého města,“ tvrdí Petr Přikryl z APPAA.
